Všichni známe duhu, ale obloha umí nabídnout mnohem pestřejší podívanou. Kolem Slunce i Měsíce se čas od času objeví zářící kruhy, sloupy světla nebo barevné skvrny, které nemají s deštěm nic společného. Řeč je o optických jevech, jež vznikají lomem a odrazem světla na ledových krystalcích nebo vodních kapičkách v atmosféře. Pokud víte, kam se dívat, můžete tyto úkazy pozorovat několikrát do roka – stačí jen trocha trpělivosti a štěstí na počasí.

Nejznámější skupinou jsou halové jevy, které se objevují nejčastěji kolem Slunce. Patří mezi ně například 22° halo, tedy kruh kolem Slunce, nebo boční slunce, což jsou jasné skvrny po stranách slunečního disku. Tyto úkazy vznikají na hexagonálních ledových krystalech v cirrových oblacích, které se vznášejí vysoko v atmosféře. Kromě kruhů můžete spatřit i světelné sloupy, jež se táhnou svisle nad nebo pod Sluncem, a to zejména při západu slunce, kdy je světlo rozptylováno ledovými destičkami. Podobné jevy se objevují i kolem Měsíce, ale protože jsou slabší, potřebujete k jejich pozorování spíše tmavou oblohu.

Kromě hal existují i další barevné úkazy, které stojí za pozornost. Irizace, tedy jemné duhovité zbarvení oblaků, se objevuje nejčastěji u okrajů altocumulů nebo lentikulárních oblaků. Vzniká ohybem světla na drobných kapičkách vody, které mají podobnou velikost jako vlnová délka světla. Výsledkem jsou pastelové skvrny, které se třpytí a mění barvy. Podobný princip stojí i za vznikem perleťových oblaků, které září i po západu slunce, nebo za duhovými oblaky, jež jsou sice vzácné, ale o to okouzlující. Pokud chcete porozumět tomu, proč se na obloze objevují tyto barevné jevy, přečtěte si, jak vzniká duha? Kompletní vysvětlení včetně tipů na pozorování, které najdete na tomto odkazu – pochopíte, že všechny tyto úkazy mají společný základ ve fyzice světla.

Pozorování optických jevů nevyžaduje žádné speciální vybavení, ale je důležité dodržovat bezpečnostní pravidla. Nikdy se nedívejte přímo do Slunce, a to ani při halových jevech, protože hrozí poškození zraku. Nejlepší je sledovat oblohu ze stínu stromu nebo budovy, případně použít sluneční brýle. Halové jevy jsou nejčastější v zimních měsících, kdy je v atmosféře více ledových krystalků, ale můžete je spatřit i v létě. Irízaci zase najdete u oblaků, které se rychle vyvíjejí, takže se vyplatí sledovat oblohu po přechodu studené fronty. S trochou štěstí se vám tak otevře úplně nový rozměr oblohy, který jste dosud možná přehlíželi.